Ahoj všichni.
Už dlouho se tady neobjevil
žádnej srandovní textík o Japonskejch dobrodružstvech (I když je rozhodně další
nějakej veselej trip v plánu). Ale nedávno se stala událost, která taky
stojí za internetový zvěčnění, a to je návštěva Ikuno v Praze!
Když jsem frčel pryč z Japonska byl
jsem docela rád, že jsem si tam zvládnul vyrobit i nějaký kamarády.
S některejma z nich si občas doteď napíšem a povíme si o novinkách
v našich vzdálenejch zemích. Nejlepší kámoška, kterou jsem tam měl, byla
ale určitě Iku. Ta mi ukázala spoustou míst v okolí Ikumi a Murota,
pozvala mě na spoustu místních slavností seznámila mě se spoustou lidí a prostě
obecně jsem rád, že jsme se tam tenkrát potkali. Samozřejmě, že jsem jí teda
říkal, že kdyby měla cestu do českých končin, tak ať mi má dát vědět a že jí
provedu minimálně Prahou.
Po mym návratu z Japanu jsme
si teda nějakou chvíli nepsali, ale asi po roce jsme se dohnali se všema
novinkama a z Iku taky vypadlo, že se bude účastnit mezinárodní konference
v Krakowě, a určitě se najde volnej víkend, během kterýho by se ráda
stavila v Praze. To byly super zprávy, takže jsem se domluvil na
červencový svátky + víkend co byl hned po nich, našel spojení do Prahy a začal
plánovat výlet.
Iku jela z Krakowa do Prahy
přes noc (7h) a potom odmítla spát s tím, že jdeme rovnou ať toho co
nejvíc stihneme. Bylo to fajn, viděli jsme Starý město, Karlův most, Hrad,
Petřín, Vítkov, Národní divadlo, Pařížskou, Židovskej hřbitov, Strahovskej
klášter… (ne nutně v tomhle pořadí).
Docela mě štvalo, že valná většina věcí je pod lešením a nebo v rekonstrukci, ale to se nedá nic dělat (u muzea už je to spíš trochu ikonický)... Za rok to už snad bude v pohodě. Překvapivě jsme většinu památek
stihli během jednoho dopoledne, a ještě jsme si zvládli pokecat o všem, co se
za ty skoro dva roky stalo. Celý dopolko jsme do sebe cpali různý český
sladkosti, piva, Frisca a podobný srandy, takže když před ní pak
v restauraci slavnostně postavili svíčkovou, skoro se jí nedotkla, i když
říkala, že je fakt dobrá a jenom nemůže. Nicméně to chápu, protože jsem to měl
úúúplně stejně.
K odpoledni jsme se rozjeli do baráku
mejch milejch rodičů, kteří zrovna mile nebyli přítomni (Ahoj mami a tati, mám
vás rád), takže jsme uspořádali menší grilování s pár kamarády. Jelikož
jsme samozřejmě prováděli ochutnávky českých piv už během turistování po Praze,
a do toho bylo asi 35°C a do toho jsme ani jeden moc nenaspali, tak se Japonská
repre složila docela rychle. Zase na druhou stranu si myslím, že předtím, než
odpadla, tak si to Iku docela užívala.
Náš původní plán byl jet druhej
den ráno zpátky, abychom se stihli podívat ještě na nějakej ten sajtsíjing,
ale… poránu nám nebylo nikomu úplně tip ťop, takže jsme se jenom tak líně
váleli s kamarádama dole a předháněli se kdo pustí co nejdementnější video
představující naší krásnou západní kulturu (myslim, že u Iku s přehledem
vyhráli Teletubbies). Odjeli jsme teda spíš k večeru a druhej den jsme se
byli mrknout ještě na výše zmíněnej Vítkov a pěknej výhled, kterej z něj
je. Netušil jsem, že v muzeu nahoře se dá vyjet až nahoru na střechu,
takže to byla novinka i pro mě.
Pak už to bylo z kopce dolů
na Florenc a na bus zpátky do Krakowa. Byla to úžasná náhoda, že se tady mohla
vůbec stavit a jsem moc rád, že to zvládla. Máme dohodu, že příště se uvidíme
ve Švajcu, kde bude v zimě na stáži, takže to určitě nebylo naposled. 😊
Nakonec jsem rád, že jsme
neviděli v Praze úplně všechno, i že jsme to úplně nepřeháněli a nikam se
nehonili, je to podle mě lepší, než brát všechno honem honem a potom si to
vlastně ani neužít. Aspoň zbyly pořád nějaký supr místa, na který můžem zajít
příště. Zatím mám v plánu Stalina, stromovku, prokopák, ZOO a Šárku…
Nějaký nápady?
Sajkomára😊
