Jak se tu lišila kultůra
Račte se přiblížit, milé děti. Dneska si budeme povídat o maličkostech. Nadpis je možná trochu zavádějící, radosti se mi zatím dostává až až. Důležitý jsou ty maličkosti, o kterejch si budeme dneska povídat. Pořád si tu zatím připadám trochu jako Alenka v říši divů, a vždycky mě překvapí nějaká věc, která je tady braná jako samozřejmost. Líbí se mi tyhle věci objevovat, číst si o nich, a pak vám tady o nich psát, abyste si o nich taky mohli číst. Než se do toho zamotám ještě víc, pojďme si o pár z nich povědět.
Jak tu jezdili v krabicích
Minule jsem slíbil, že vám povim o tom, proč tu většina aut vypadá jak nevzhledný pomalý krabice. Je to proto, že po válce se Japonská vláda snažila podpořit automobilovej průmysl, ale jelikož většina lidí neměla na to koupit si normální velký auto, tak vymysleli koncept tohohle miniautíčka, který je sice ošklivý a nejede moc rychle, ale je levný na výrobu, takže dostupný. Mezi další výhody patří to, že jsou dost kompaktní, takže není problém se s nima vejít do místních malejch uliček a úzkejch parkovacích míst.
K tý rychlosti - v Japonsku se jezdí dost pomalu a opatrně. Většina dálnic (kromě pár výjimek) je omezená na 100 km/h a mimo dálnici je to 60. Nemají tu ale omezení pro vesnice jako např. u nás, protože vesnice nejsou většinou nijak značený. Místo toho jsou všude značky který vám rychlost určujou.
Když překročíte rychlost do 20 km/h, dostanete pokutu. Pokud o 20 a víc a někde vás změřej, přijdou k vám domů policajti a můžete se rozloučit s řidičákem.
Samozřejmě, že nějaký týpky stejně napadlo s těma krabicovejma autama závodit. Znovu vás odkazuju na Jamese Maye, ale zrovna tyhle závody jsou dost nuda. Pokud máte Prime, můžete se podívat tady.
Další vtipná maličkost ohledně řízení je, že pokud je na silnici nějaká uzavírka, tak jsem ještě neviděl, že by použili semafor na kyvadlo, jako to bývá u nás. Místo toho tam stojí třeba 5 týpků s bílou a červenou vlaječkou, a ukazujou vám kdy můžete jet, a to v plný polní, i v tom neuvěřitelným vedru co tu občas panuje. Pracovní kultura tady asi vydá na samostatnej článek.
Řízení vlevo jsem si ještě nevyzkoušel, ale o víkendu mě prej čekaj 4 hodiny do Nagana, tak držte palce ať z krabicovýho auta neudělám sešrotovaný auto.
_demo-car.jpg)
Jak jsem pokládal kabel
Když jsem nedávno pokládal kabel, tak mě napadlo že vám povím, proč je to tu všude samej kabel. (Gratulace za tenhle geniální fór přijímám na Messengeru, Instagramu, Whatsappu i poštou, díky).
Občas je to docela otravný, protože obzvlášť v těch hezkejch postranních uličkách a nebo v parcích kde je hezkej výhled se vám najednou táhne před očima hromada kabelů elektrickýho vedení, a zrovna v Japonsku, kde se jinak podle mě docela dbá na to aby věci byly uklizený, tak to je trochu škoda.
No a proč to tak teda je? Ne moc překvapivě je hlavní faktor cena. Dát kabely pod zem může stát až 10x víc než je mít takhle pověšený. Je kolem toho ale otevřená docela zajímavá debata, protože pod zemí jsou zase ty kabely o něco víc schovaný před sněhem a větrem, který je během roku poškozujou, a je tak potřeba častější údržba. Další faktor potom je, že během zemětřesení jsou čtvrti kde vedou kabely nad zemí víc poškozený a je tam víc zraněných než ve čtvrtích, kde jsou kabely pod zemí. No a samozřejmě je tu ten estetickej faktor. Díky, že jste přišli na můj TED talk, elektrikář Jára se zase jde na chvíli někam schovat.
Zase záchod
Hele, ještě jednou, a teď už fakt naposled. Slibuju, že už nebudu mluvit o Japonskejch záchodech. (Ale pořiďte si ho, je to fakt super). Hrozně se mi líbí tahle maličkost. Když spláchnete a napouští se ta nádržka nahoře, tak to teče přes kohoutek, a tou užitkovkou si můžete umejt ruce. Není tohle lepší než Německý pětiminutový sprchování?
Jak jsme se bavili
Minulej víkend byl docela zábavnej. Od návštěvy pěknýho baru s obří selekcí všemožnýho alkoholu, až po domácí pití hruškovice a skvělou karaoke session, která trvala do půl čtvrtý ráno. Nechám hovořit fotky, přidám k nim popisky. Rozhodl jsem se taky ozkoušet místní fast foody, ale bohužel (bohudík?) jsem vesměs docela zklamanej.
Jo, v barech tady mají většinou seating fee, takže když jdete dovnitř a sednete si, automaticky platíte kilo. Dostanete ale nahřátej ručníček na ruce a křupky... Takže... Asi dobrý?
 |
| Místní MCD - Normálka |
 |
| Ueno Zoo, měli jsme kocovinu a bylo 36° ve stínu, takže jsme vydrželi asi 20 minut. Ale mám roční vstupenku, tak ještě pofotim. |
 |
| KFC, Ultra zklamání, těch hranolek tam bylo asi 5. |
 |
| Karaoke Star |
 |
| Hruška chutnala. (Ostatním, mně chutná vždycky). |
 |
| Zato Čínský pivo už nikdy víc prosím. |
 |
| Lord of the Kabel |
 |
| Jikry a mořskej ježek. |
 |
| Stejk z Tuňáka. |
 |
| Krabí vnitřnosti vařený v krabovi. Bál jsem se, ale nebylo to hrozný. |
 |
| Set |
 |
| Dělal jsem buřtguláš. |
 |
| Ta vlevo byla extra dobrá, ostatní dvě dost kouřový. |
 |
| Otevřeno do 26:00 a můj prst. |
 |
| Park u Ouji Station |
 |
| Babičky, co se staraj o kytičky. |
 |
| Mos burger, místní chain. Meh. |
Pravidelné rubriky
Haiku
Kabely vedou
Přes hory a ulicí
Kurva, chci fotit
Engrish
Napsal bych něco o tom jak tu zastřelili bejvalýho premiéra, ale počítám, že jste o tom ve zprávách četli. Lidi se kterejma jsem se o tom bavil, tak z toho byli docela v šoku. V Japonsku panuje dost extrémní gun control a nízká kriminalita (např. pokud chcete třeba jenom airsoftovou pušku, musíte splnit psychotesty). Je to ale vyvážený tím, že tu fakt téměř neexistujou smrti způsobený střelnou zbraní. V roce 2018 jich bylo za celej rok 9, zatímco třeba v Americe se to číslo blíží ke 40 000.
V politický situaci tady se neorientuju, takže tu nechám asi bez komentáře.
P.P.S.
Taky tu docela dost roste COVID, takže plánujou zase odložit pouštění turistů. Hang tight.
P.P.P.S.
Jsem rád, že to čtete, díky za všechny hezký ohlasy, jste ňufíci, mámvásrát a tak dál.
Jo a sledovat mě můžeš i na INSTÁČI @jaroslavsn