Japonsko a volnočasové aktivity

Jak se v Japonsku zabavit

Sliboval jsem článek o tom, co dělat ve volným čase, a pak jsem se zasekl u vysvětlování Japonštiny. Dneska se do toho teda ponoříme, a já vám povím jaký pěkný outingy se tady dají dělat.

Jídlování a popíjení

Samozřejmě jeden z programů je obrážení různejch hospod a barů. Fast foody už mám ozkoušený a jak jste se mohli dočíst, nebyl jsem z nich zrovna dvakrát nadšenej. Naštěstí v Japonsku existuje asi miliarda malejch tradičních podníků, kterejm se říká "Izakaya" a jsou úplně ideální k nenáročnýmu večernímu popíjení. Líbí se mi, jak se ten systém tady docela silně opírá o malý rodinný podniky, kde je většinou relativně málo stolů k sezení, takže to všechny nutí bejt trochu nahňácaný pohromadě a v podstatě to vybízí ke konverzaci i s ostatníma lidma, který si přišli posedět. V tomhle mám docela výhodu, protože kdokoliv se mnou chce otevřít konverzaci, má jasnou příležitost se mě zeptat odkud jsem a co tu dělám. Mezi Japoncema se prostě moc neztratím, a teď v absenci turistů tady moc jinejch cizinců není.

Jak jsem už taky zmiňoval, našel jsem si tu i oblíbenej bar, kterej je chvilku pěšky od našeho bydliska a má otevřeno do tří ráno, takže tam po práci občas skočím na kousek nebo dva. Vlastní ho takovej mladej týpek o kterým jsem psal minule, kterej miluje rockovou hudbu, a taky umí výborně na kytaru. Když tam není moc lidí (ono se jich tam stejně moc nevejde), tak vytáhne kytaru a začne to tam rozjíždět. Dřív byl v docela známý kapele (hráli na pár festivalech třeba v kanadě), ale ta se mu během Covidu rozpadla, takže teď má bar.

Je super, že se se mnou snaží komunikovat, a taky je to rodák z místní čtvrti, takže nám dal spoustu doporučení na další místa kam tady zajít. Po poslední návštěvě nás pozval na grilovací párty, kterou dělal taky v tom baru a pozval tam věrné štamgasty (což já teda nejsem, ale pozval nás stejně).

Tohle už je teda kolem třetí ráno v jiným baru kam jsme se z tý párty přesunuli

Tyhle grilovací párty jsou docela příjemný, odehrává se to většinou u někoho doma na malým přenostným plynovym grilu. Koupí se nějaký piva, Highbally, Hoppi nebo Strong Zero, a griluje se a popíjí.

Jo, že nevíte co jsem to právě napsal? Žádnej stres.

HighBall - Whiskey naředěná sodovkou nebo soft drinkem, dá se koupit předmixovaná v plechovce v Kombini

Hoppi - Nealkoholický pivo mixovaný s Japonským Shochu (silný rýžový víno...?). Abych se přiznal tak jsem tohle nezkoušel, a moc mě to neláká. Je to ale levnější než pivo, a má to mnohem větší grády, takže to Japonci pijou jako levnej způsob jak se poblít v parku.

Strong Zero - Ten název si trochu protiřečí. Jedná se o takovou ovocnou limču, která je strong, ale rozhodně není zero. Dá se koupit až 9% a zrádný na tom je, že ten alkohol v tom vůbec, ale vůbec není cejtit.

Pivo - Pivo je pivo. Už mám trochu lepší představu o místních značkách, takže doporučit se kromě místních malejch speciálů dá Sapporo nebo Yebisu (což by se přečetlo jako "Jebis" hihi).

Líbí se mi, že to tady funguje tak, že se sice lidi během týhle párty jsou schopný dostat docela pod páru, ale když se všechno sní, tak se všichni zvednou a jde se to uklidit. No a potom co se to umyje, uklidí a vycídí, tak se osazenstvo odporoučí domů. Kdo má chuť, tak pak pokračuje dál, třeba na Karaoke.

Karaoke a digitální zábavy

Karaoke bar je tady dost jednoduchý najít - jsou totiž všude. Většinou se platí od hodiny, ale nabízí i tzv. "Free Time", kterej většinou funguje v noci. To pak zaplatíte zhruba tisícovku, a můžete si opilecky vyzpívávat hrdlo až do zavíračky, která bývá v 5 ráno. Funguje to samozřejmě jinak, než v Evropě, kde jediný karaoke bary o kterejch vím fungujou tak, že zpíváte před celým klubem. Tady si platíte za vlastní odhlučněnej pokoj, ve kterým jste jenom s lidma se kterejma chcete, což je fajn. Písniček na výběr je tam dost i pro cizince, takže se tam dá strávit opravdu hodně času.

Asi nemam žádnou fotku z karaoke, jen videa kterejma se prezentovat nebudu. No, je to prostě pokoj s reprákama. Použijte představivost.

Hele, vyhrabal jsem fotku

Arkády a Pachinko

Je tu kousek i arkádová herna, která teda rozhodně není jenom pro děti. Byli jsme se tam mrknou zatím dvakrát a měl jsem z toho rozporuplný pocity. Je tam hromada takovejch těch jeřábovejch mašin, který jsou prostě jenom vysavač na peníze, a hromada gacha-gacha mašin (v Čechách bejvaly taky, jen si nemůžu vzpomenout jestli jsem v poslední době nějakou viděl. Hodíš tam peníz, zatočíš páčkou a vypadne ti žvejkačka nebo něco malýho plastovýho v jakoby kinder vajíčku).

Ani jedno z toho mě moc nebere, takže jsem se těšil na pořádný obludárny typu Dance Dance Revolution (Tu tady v tý naší arkádě zrovna nemají) a tak. Nakonec jsme pár her na rytmus objevili, a i pár pořádnejch strojů s třema obrazovkama. Z čeho jsem ale byl zklamanej byly coin pushery. To určitě znáte z matějský nebo jinejch poutí. Koupíte si kovový žetonky, a ty pak házíte do toho stroje, kde se dole hejbe platforma co ty žetonky shazuje dolů. Tady to funguje na stejným principu, ale problém je v tom, že nemůžete nic reálně vyhrát. Prostě tam sedíte a házíte tam žetonky dokud žádný nemáte, což mi přišlo dost hloupý. Potřebuju asi motivovat aspoň hnusným plyšákem, abych utrácel peníze za blbosti.

Coin Pusher

Pachinko

No a teď to slavný pachinko. Já tim byl hrozně fascinovanej a chtěl jsem to strašně zkusit, protože jsem chtěl pochopit jak to funguje. Teď to konečně chápu, tak jdem na to.

V Japonsku je pachinko extrémně populární věc. Na každým rohu je pachinko parlor ve kterým je neuvěřitelnej hluk, blikající světla a zvuk střílení kovovejch kuliček do těchhle strojů.

Ale co je to sakra to Pachinko, ty nikdy nic nevysvětlující obludo?...

...Slyším se vás ptát. No dobře. Pachinko je v podstatě starej dobrej hrací automat, akorát funguje na docela jiným principu. Pro vás angličtinou disponující mám opět jedno video od Chrise Broada ZDE.

Já vlastně moc nevím ani jak fungujou naše klasický evropský maty, protože mě to díkybohu nikdy moc nechytlo. Představuju si to ale tak, že tam hodíte peníz, zmáčknete tlačítko a čekáte jestli vyhrajete a kolik. Možná je to složitější, jestli jo, tak mi prosím dejte vědět.

No a pachinko je v podstatě to samý, ale funguje to trochu jinak. Hodíte tam peníz, a vypadne vám spousta kovovejch kuliček, který potom vystřelujete do takovýho horizontálního pinballu, kde ta kulička propadává a má šanci přistát v některý z kapes který obsahujou bonus = vypadnou vám další kuličky. Pokud ta kulička propadne až dolů, tak se nic nestane, a jakoby jste ji "prohráli".

Takhle to teda aspoň fungovalo před válkou, kdy se v Japonsku tahle kratochvíle rozšířila, původně jako hra pro děti. Po válce do těch strojů začali přidávat čím dál tím víc elektroniky, blikajících světel a různejch herních módů, takže když si jdete zahrát pachinko dneska, tak je tam fakt neskutečnej rambajz (měli jsme docela problém slyšet jeden druhýho, úroveň hluku asi jako na hudebním festivalu).

Pachinko herna ukradená z wiki

Pachinko stroj ukradenej z wiki

Předválečný Pachinko

Mám rád pinball, takže jsem si to chtěl vyzkoušet. V okolí bytu máme naštěstí asi 4 pachinko herny, takže nebyl žádnej problém nějakou najít a pustit se do splachování peněz. (Dali jsme si limit 2000¥ (400czk) pro každýho, a nakonec jsme ho překročili o 1000¥, protože jsem pořád nechápal co se děje a chtěl jsem to ještě chvíli očumovat.).

V normálním pachinku stojí jedna kulička 4 Yeny (cca 80 halířů), to tempo jakým tam ty kuličky posíláte je ale hrozně rychlý, takže se penězma propálíte relativně rychle. Naštěstí kromě 4¥ pachinka existujou i místa kde stojí kulička 2, 1 ale i 0.5 yenu (Samozřejmě se vám pak ale taky snižuje možná výhra). Ten systém se mi líbí, protože pokud to neberete jako investici, můžete u toho chvíli sedět i jen tak, vlastně jako v tý arkádě.

Co se mi ale tolik nelíbilo bylo to, že moderní pachinko stroje mají v sobě tolik elektroniky, že se z toho stal vlastně úplně normální automat jakej najdete v čechách. Uprostřed je pár kapes, kam se snažíte trefit kuličku, ale pokud jí trefíte tak se stane jen to, že na obrazovce před váma se rozjede úplně klasickej buben jako ve výherním automatu, kde se snažíte trefit tři stejný symboly. Trochu jsem čekal, že v tom bude nějakej kumšt co se jako člověk může naučit, ale má to celý v rukou počítač :(

Na pachinko si teda asi ještě někdy zajdu, maj spoustu různejch strojů, většinou podle nějakýho populárního anime (já hrál na stroji podle Neon Genesis Evangelion a Madoka Magika), ale asi budu volit 0.5¥ a brát to jako zábavu když zrovna není nic lepšího (což by ostatně s tímhle typem odreagování měl dělat každej, no ne?). Nebaví mě to tolik, když vim, že tu šanci na výhru nemůžu nijak ovlivnit svým pachinkovým umem.

Na druhou stranu jsem vyhrál, a nakonec jsme si odnesli 12 000¥, tak to aspoň nebyly vyhozený peníze a měli jsme na slušnej oběd. Nikdo k tomuhle asi nemá čísla, ale říká se, že cca. 80% peněz který do toho lidi nahází se zase vrátí lidem, tak mi to nepříjde jako úplně predátorskej business. I přes to má ale hodnotu 5% Japonskýho HDP a zaměstnává 1% populace. Aspoň vidíte, že je to tu fakt populární. No, já se radši budu držet pití piva, to umím stejně nejlíp.

Evangelion

Vyhrál jsem na Madoce

Klubiky

No, a taky mi tady dost chybí nějaká ta hlasitá reprodukovaná hudba, byli jsme na jednom živáku Iku oblíbený kapely, ale to byl instrumentální koncert takovejch podivnejch nástrojů. Ne úplně můj šálek kávy, ale pokud byste to chtěli okusit, můžete tak učinit ZDE.

DnB scéna tady absolutně neexistuje. Myslel jsem, že se třeba nějaký akce dít budou jednou za čas, ale za dva měsíce jsem nebyl schopnej najít nic, co by smrdělo pořádnym basem. I co se týká techna, tak je většina místní produkce taková plážová hudba. Zítra si teda konečně jdu skočit na Shifted, kterej mě docela zaujal. Mám docela vysoký očekávání ohledně kvality zvuku, tak snad Japonci nezklamou.

Porůznu jsem se vyptával, a klubová kultura je tady braná tak, že je to prostě místo, kde se dá jednoduše sbalit známost na ehm... "Odpočinek v love hotelu". Dokonce tady pro to mají i moc hezkej výraz "Takeout girl". Jako když si vyzvedáváš jídlo s sebou, chápeš. Já se k týhle oblasti Japonský kultury asi taky jednoho dne propracuju a napíšu o ní, ale zjišťuju info.

Každopádně mě to trochu mrzí, protože mě zajímá primárně ta hudba. Na klubovku tady ze zahraničí ale přijede málokdo. Na druhou pokud se tady během toho roku někdo z mejch oblíbenců fakt objeví, tak budu fakt nadšenej a budu se extrémně těšit. Praha je v tomhle poslední dobou dost přesycená, zvlášť co se týče DnB.

Takže tam jenom utrácíš peníze za blbosti? Kde jsou fotky nějaký hezký přírody?!?!

Tohle mi už jistě píše maminka na messengeru, takže bych vás rád uklidnil. Docela tady cestujem. Byli jsme v Yamanashi, jezdíme po Tokijskejch památkách a v Září plánujem Okinawu.

Příště vám teda třeba povim, jak vypadá hora Fuji během Tajfunu.