Mám rád japonský animáky?
Čau ahoj bráško.
Rok se s rokem sešel a mě napadlo, že bych mohl přispět tadynatenhlecten blogísek, ať se to tu netváří jako úplně mrtvý. No a když jsem se v patnácti rozhodoval co dál dělat, dal jsem si Jihlavanku a řekl si, že by mohl bejt dobrej moment napsat něco o krásách Japonskejch animáků. Nejsem žádnej upocenej extrémní fanda tohohle odvětví, ale na druhou stranu je to něco co mě provází od mala, kdy jsem jako hodinky o víkendech vstával v 6 ráno a ucpával dveře do ložnice rodičů peřinou. To aby se nevzbudili a já mohl nerušeně koukat na Pokémony a Digimony, neboli "Ty uřvaný příšerky co spolu bojujou", jak jim říkala moje máti.
Od těch dob jsem příležitostně sledoval ledacos, něco i docela zarytě - a tak vám můžu s velkou slávou představit seznam anime který mě v průběhu let nějakým způsobem oslovilo nebo možná i formovalo. Ať už jste, nebo nejste fanda uřvanejch příšerek, můžete si počíst a uvidíte, jestli vás něco z toho třeba zaujme. Většinu z těchhle věcí najdete na různejch streamovacích platformách (V ČR je asi nejlepší volba Netflix), a něco jen tak nenajdete. Já vás rozhodně nebudu nabádat k tomu abyste volili piráty, ale myslím si, že kdo hledá, najde.
Anime rozhodně v Japonsku není synonymem s něčím co je určený primárně dětem, a tak se v tomhle seznamu setkáš i s dost dospěláckejma tématama.
Nemá to žádný pevný pořadí jakoby jo? Není to SUPER ULTRA TOP TEN LEGENDARY ANIME seznam. Jsou to prostě Japonský animáky co mám rád. Jestli ti přijde, že jsem něco vynechal, tak mi klidně napiš.
Sousou no Frieren
Frieren je asi nejaktuálnější věc na tomhle seznamu. V době psaní příspěvku zrovna začala vycházet druhá série, a pro mě je to takovej závan čerstvýho vzduchu na poli animáků, který během let dostaly zásah ekvivalentem toho, čemu se u filmů říká "Marvelizace". Tam, kde je všechno hrozně akční, barevný, rádoby vtipný, krvavý a přehaný, tam je Frieren naopak takový příjemný pomalý fantasy vyprávění. Má to taky svůj důvod. Je to o elfce která nestárne, a tak má trochu jinej pojem o čase než lidi který potkává. Celej příběh tak vlastně začíná na konci, kdy parta hrdinů porazila krále démonů, osvobodila království, a lidští společníci začínají pomalu umírat stářím.
Kvalita animace je super, a obzvlášť musím vyzdvihnout soundtrack, kterej se u tohohle fakt hodně poved.
EDIT: Druhá sezóna je zatím totální zadek.
Studio Ghibli
Hele já vím, já vím. Kdo někdy slyšel o anime tak ví, co je studio Ghibli. Ale podle mě se žádnej takovejhle seznam neobejde bez zmínky o tomhle "Japonským Disney" studiu. K dnešnímu dni mají na kontě přes 20 filmů, a naprostá většina z nich stojí za to vidět. Mně se na filmech od Ghibliho líbí, že to jsou takový neklasický pohádky. Není to vyloženě "Dobro proti zlu", ale motivace těch "zápornejch" postav se dají pochopit.
Jsou to většinou takový hezký vyprávění, který možná na první dobrou nedávají moc smysl a občas postrádají pevnou logiku, ale mají svoje kouzlo. V Japonsku asi neexistuje člověk co by neznal studio Ghibli, a tak je to i docela dobrý téma k udržení konverzace který jsem párkrát použil. Stačí se zeptat "Kterej film od Ghibliho je tvůj nejoblíbenější" a některý lidi to dokáže rozjet na hodinu.
Takže za mě:
- PonPoko
...Jsem takovej ekologicky založenej no. Hodně z těch filmů je trochu ekologická agitka, ale tyhle tři asi nejvíc.
Já evangelion žeru. V japonsku je to taky extrémně populární anime, který má právem status legendy. A to ať už z dobrejch, nebo ne tak dobrejch důvodů. Je to post-apo sci-fi který se odehrává na zemi po katastrofě nazvaný "Second Impact" která vyhladila většinu lidstva, a ještě ke všemu na ty zbytky lidstva co přežívají útočí podivný stvoření kterým se říká "Andělé", a lidi s nima musej bojovat s pomocí gigantickejch robotů. Prostě ne vaše ideální pondělí.
Ten popis zjednodušuju zcela záměrně, jelikož jinak bych tenhle příspěvek psal pořád dál a nikdy ho asi nedopsal. Evangelion se překvapivě nesoustředí primárně na akci (I když i tý je tam dost), ale je to i takový filozofování psychologování a různejch věcí rozebírání. Kdo mě zná, tak ví že přesně na takovýhle podivnosti mě ve filmech a seriálech hodně užije. V Japonsku po vydání dost změnil pohled na to jak se přistupuje k animaci a položil základy mecha anime a moe kultury.
S tím jak se na Evangelion koukat je to složitý, jelikož se ho tvůrce rozhodl v roce 2009 "předělat" a rozjel novou sérii filmů, která byla přijatá trochu rozpačitě. Já doporučuju jít chronologicky, tedy:
- Originální seriál
- End of Evangelion
- Nový filmy
Poslední dva díly originálního seriálu jsou extrémně podivný, a je to z toho důvodu, že studiu došly peníze. V posledních dvou dílech jsou teda jen spíš nehybný postavičky a nějakej dabing přes ně, a má to bejt jakoby sonda do duše hlavního hrdiny. Oni teda teď vznešeně tvrdí že to "tvorbu neovlivnilo" a že to takhle mělo bejt vždycky, ale já jim to nežeru. Nežeru jim to už proto, že když se z toho seriálu stal totální hit, tak natočili film "End of Evangelion" kde to má konečně pořádný grády.
No a ještě k těm novejm filmům. V japonsku nebyly přijatý moc dobře, ale mně se líbily. Ono je k tomu několik důvodů. V japonsku umí být fanoušci kolem anime (a vůbec jakýhokoliv kulturního fenoménu) dost brutální a nekompromisní, a hlavně totálně zažraný do toho díla. Taky moc rádi vyžadujou, aby se v jejich oblíbenym dílku stalo to co chtějí, případně aby tam bylo co nejvíc prsou a tak dále. A když se to neděje, tak uměj bejt dost neúprosný. No, a režisér to moc dobře věděl, a v posledním filmu dal dost jasně najevo, že tohle je konec Evangelionu, žádnej další nebude, a pokud s tím máš problém tak bys měl vyrůst a smířit se s tim. (A taky jim teda ukázal takový trochu fak jů). Já jsem vyrostlej a smířenej, takže s tim problém nemám, a mám rád Evangelion za to co je. Každejch pár let se na něj s chutí podívám znova, a zatím mě to vždycky bavilo.
Mahou Shoujo Madoka Magika
Mahou Shoujo je žánr anime, kterej je v japonsku cílenej na malý holčičky (Nejznámější příklad je asi Sailor Moon), a má docela pevně daný pravidla. Holčičky spolupracujou v týmu, vždycky se nějakým kouzlem nebo artefaktem kterej maj přeměněj na silnější, a jdou porazit nějakýho zloducha. No a většinou maj taky nějaký kouzelný zvířátko, který umí mluvit a pomáhá jim.
Madoka Magika splňuje všechno tohle, akorát to celý staví totálně na hlavu, a rozhodně bych nedoporučoval to pouštět malejm holčičkám. První dva tři díly je to hrozně růžový a roztomilý, až jsem si říkal "Co to sakra sleduju". Pak došlo na první ukousnutou hlavu, a následoval zvrat za zvratem který jsem si neskutečně užíval. Jediný, co mě trochu zklamalo byl konec, ale to nechám na vaše posouzení.
Jinak tenhle seriál taky přetransformovali do tří filmů, kdy první dva jsou rekapitulace seriálu, a následuje třetí s novým dějem. Podle mě je v pohodě jít rovnou do filmů a seriál vynechat, o nic super důležitýho člověk nepřijde.
U Madoky bych zase rád vyzdvihnul tu suprovou dadaistickou animaci pokaždý, když vlezou do labyrintu.
5 Centimeters per second
Musím sem dotlačit i nějakou slaďárnu, a tou budiž Makoto Shinkai. V Japonsku je to teď hodně skloňovaný jméno kvůli filmům jako "Your Name" nebo "Suzume", ale můj nejoblíbenější je jeho starší "5 Centimeters per second". Tohle byl první film se kterým jsem se od něj setkal, a to jen proto, že MrSuicideSheep udělal super video k songu, kterej mám fakt rád. Bohužel zmizelo z Youtube, ale v linku je reupload.
No, co dodat, když už romanťárna, tak s hořkosladkým koncem, a tohle uhodilo hřebíček na hlavičku. Na svojí dobu byla animace naprosto úžasná (A podle mě dodneška je vzhledem k tomu, že prej celej ten film udělal sám na MacBooku).
Shinsekai Yori
Jedná se zase o post-apo, ale tentokrát tu nefigurujou žádný roboti. Někdy okolo naší doby se v malým procentu populace objevila schopnost telekineze a ovládání předmětů pomocí mysli. Následuje válka lidí, kteří tuhle schopnost mají proti lidem, kteří jí nemají, a my jsme vrženi do příběhu o X generací později. Sledujeme příběh party dětí, které vyrůstají ve skoro až moc idylické vesničce uživatelů telekineze, a postupně odkrýváme příběh o tom, jak jsme sem dospěli a co se vlastně stalo.
Řekněme si to na rovinu, animace není úplně top, a občas je to až úmorně pomalý (Mohlo by to mít tak o 3 díly míň). Nicméně když nějakej zvrat přijde, tak přijde opravdu hodně. Mě mrzí jenom to, že už jsem to viděl, a tak vím co se stane a nemůžu se na to znova podívat poprvý.
DoroHeDoro
Tam, kde Frieren byla takový klidný pomalý vyprávění, tam je DoroHeDoro totální našlapaná ujetina která se nezastaví celejch 12 epizod ani na vteřinu. Je to takovej Mad Max meets Kill Bill meets Constantine, a je to totální nářez u kterýho jsem byl schopnej přemejšlet jenom o tom, co za substance do sebe tvůrci vpravili než tohle začali vymejšlet. Naštěstí bude brzo druhá série, takže si Kajmana užiju ještě dosyta.
Jo, Kajman, to je týpek co žije v místě kterýmu se říká "Díra". Bohužel ztratil paměť potom co na něj čaroděj uvalil kletbu kvůli který má hlavu krokodýla. Tak se se svojí kamarádkou Nikaido snaží zjistit kdo to byl, aby ho mohl zabít a kletbu zrušit. Prostě našlapaná jízda, jestli máš rád akci, humor a minimum příběhu, tak tomu dej šanci.
Honorable mentions:
Demon Slayer (Spíš pro tu totálně over the top vymakanou animaci, než co jinýho. Taky aby tu byl aspoň jeden Shounen)
Ghost in the shell (Tímhle dílkem se inspiroval Matrix)
Paprika (A tímhle zase Inception)
Perfect Blue (Dobrej film co ilustruje ty fanoušky který jsem popisoval u Evangelionu)
In this corner of the world (Příběh z Hiroshimy během druhý světový)
Koi Kaze (Další, hodně netradiční romanťárna na téma zakázaná láska, začnete koukat s odporem, skončíte možná s podivným pochopením)
No a to je včekno. Měj se heski. Když se vám tohle bude líbit, tak to můžu příště rozvinout do nějakýho povídání o tom, jak velkej fenomén v Japonsku vlastně anime je, jak fungujou různý spolupráce a nějakou zajímavou historii.
Komentáře