日本人が英語を話せない本当の理由：「カタカナ」という見えない壁

⚠️ Disclaimer: この記事はAI翻訳の助けを借りて作成されていますが、私の妻（日本人）が監修・校正を行っています。私の「チェコ人としての率直な意見」を残しつつ、失礼のないように調整しています。

皆さん、こんにちは。今日は絶好調です。こんなに立て続けに記事を書くなんて珍しいことですが、今日は趣向を変えて、純粋に日本に関する興味深いトピックについてお話ししたいと思います。

きっかけ

チェコにいる友人と話すと、多くの人が驚くことがあります。「日本人はほとんど英語が話せない」と言うと驚かれるのです。私は日本語を少し覚えたので、完全に迷子になることはありませんし、英語が通じなくてもなんとなく会話の流れは追えます。ですので、今はそれが「当たり前」になっていますが、このテーマはずっと私の頭の中にありました。

正直なところ、この状況には複雑な気持ちがあります。悩ましいですし、残念だとも思います。なぜなら、これは比較的簡単に解決できる問題なのに、日本ではなかなか変わらないからです。今日は「なぜそうなのか」、そして「どうすれば直せるのか」について考えてみましょう。 その問題には名前があります。それは――**「カタカナ」**です。

日本の文字システムについては以前もお話ししましたが、簡単に復習しましょう。カタカナは外来語やオノマトペ、外国人の名前などを書くための文字です。しかし発音は、日本語本来の「ひらがな」と全く同じです。つまり、外国語をカタカナに変換した瞬間、その発音は強制的に「日本語の発音」に変換されてしまうということなのです。

宿題でのショック

なぜこの記事を書こうと思ったかというと、最近、近所の友人の家にお邪魔した時の出来事がきっかけでした。彼らは小学5年生の娘さんの英語の宿題を見てやってほしいと言ってきました。「いいですよ、日本の英語教育がどんなものか見てみましょう」と気軽に引き受けたのですが……そこで見たものに私は愕然としました。

ワークブックには英語のフレーズや単語が書いてあるのですが、そのすぐ下に、すべてきれいに「カタカナ」でフリガナが振ってあるのです。 これでは、子供たちはアルファベットを見ようとしません。すぐに下のカタカナを読んで、それをそのまま発音してしまいます。その瞬間、本来の理解も発音も台無しになってしまうのです。

その後、日本の学校では英語の授業中でも、この「カタカナ英語」で話すのが普通だと知りました。ですから、私がその子に「What is your name?」という超基本的な英語を話しかけても、全く通じませんでした。テストのために「綴り」と「カタカナの発音」をセットで覚えるだけで、それで終わりなのです。 その夜、私はショックを受けながら帰宅しました。これは特別な例ではなく、日本のスタンダードなのだと気づいたからです。そこで、このテーマについて少し掘り下げてみることにしました。

カタカナの起源

一時期、私は本気で陰謀論を疑っていました。「日本人が西洋世界に染まらないように、あえて英語を難しくするためにカタカナを作ったのではないか？」と。 もちろん歴史を調べたら違いました。9世紀に仏教の僧侶たちが漢文を翻訳する際、速記用として複雑な漢字を簡略化して作ったのが始まりです。

しかし問題は、カタカナがもともと「外国の概念を、日本的な文脈で理解するため」のフィルターだということです。それは外国語をそのまま理解するためのツールではなく、日本人が理解できる形に変換するための装置になってしまっています。

発音の崩壊（Phonetic Apocalypse）

「何が問題なんですか？ わかる文字に置き換えているだけでしょう？」と思われるかもしれません。 いえ、問題なのは、その発音が**めちゃくちゃ（壊滅的）**になってしまうことなのです。

同音異義語の罠

例えば、カタカナで「バス (Basu)」と書いたとします。 さて、これはどういう意味でしょう？

a) Bus（バス）

b) Bath（お風呂）

c) Bass（ギターのベース）

d) Bass（魚のスズキ）

正解は……全部です。

ライト (Raito)」も同じです。

a) Light（光）

b) Right（右）

c) Write（書く）

全部同じ音になります。 誰かが「地球にいる」と言おうとして「It izu on assu（それはお尻にある）」と言ってしまった悲劇については、ここでは触れないでおきましょう。

和製英語の罠

さらに状況をややこしくするのが「省略」です。日本人は長い単語を短くするのが大好きですよね。「自動販売機」が「自販機」になるように。でも、それをカタカナ英語でやるとこうなります。

• Potechi (ポテチ): Potato Chips

• Sumaho (スマホ): Smartphone

• Pasokon (パソコン): Personal Computer

• Rimokon (リモコン): Remote Control

• そして私のお気に入り、Konsento (コンセント): 英語の "Concentric plug" から来ているらしいですが、意味は「電源プラグ」です。海外のカフェで「コンセントありますか？」と聞いても、誰の同意（Consent）を求めているのかと不思議な顔をされるだけです。

こうして、元の英語を知っていても理解できない「新しい言葉」が生まれます。例えば「バイキング (Baikingu)」。日本では「食べ放題」の意味ですが、これは1958年に帝国ホテルが映画『ヴァイキング』にちなんで名付けたからだそうです。ですから日本人に「バイキングに行こう」と誘われたら、朝食を食べに行くのか、それともイギリスを侵略しに行くのか、外国人には判断がつかないのです。

思考の牢獄

脳が一度「Smartphone = スマホ」と認識してしまうと、オリジナルの音を聞き取る能力が失われてしまうのだと思います。だから私の妻（日本人の英語話者としてはトップ5％に入る実力者だと思いますが）でさえ、夕食のメニューをLINEで送ってくるとき、たまに「Flied fish（空飛ぶ魚）」になってしまうことがあります（本当はFried fish）。 空港に降り立った瞬間から感じるこの「壁」は、かなり深刻な影響を及ぼしています。

2023年の文部科学省の調査によると、中学3年生の約63％がスピーキングテストで「正解数ゼロ」だったそうです。平均正答率はたったの12％。これは子供たちが黙っていたからではありません。カタカナ発音があまりにも強すぎて、デジタル採点システムがそれを「英語」として認識できなかったのです。「McDonald's」が「Makudonarudo」になってしまうように。

もちろん、日本の英語の先生たち（JTE）の問題もあります。でも、誤解しないでください。私は先生たちを責めているわけではありません。 先生方もまた、このシステムの中で育ち、その中でベストを尽くしている被害者でもあるのです。ご自身も正しい発音を習ったことがないまま、カタカナを使って教えるしかない状況にあります。 そして教室では、もし生徒が正しい英語の発音で話そうとすると、周りの子供たちから「カッコつけてる」「キザだ」と笑われてしまう空気があるそうです。

参考までに：2023年の「EF英語能力指数」では、日本は113カ国中87位。「低い能力（Low Proficiency）」のグループです。ちなみにチェコは23位でした。チェコ人の英語がずば抜けて上手いわけではありませんが、この差は大きいです。

さて、ここまで説明してきましたので、はっきりと言わせてください。

英語の授業におけるカタカナは、「サボタージュ（成長の妨げ）」だと言わざるを得ません。

• 視覚的に： 依存を生みます。子供にとってアルファベットはただの「飾り」になってしまいます。

• 聴覚的に： 英語の本来の音を聞き分ける能力を破壊します。

• 心理的に： 英語を「日本語の方言」のように固定化し、世界から隔離してしまいます。

子供たちは決して頭が悪いわけではありません。むしろ日本の子供たちはとても真面目で、学びたいと思っているはずです。ただ残念なことに、小さい頃からこのシステムに足を引っ張られているのです。もし日本の子供が「正しい英語」を身につけたいと思ったら、学校で「変なやつ」扱いされないために、このカタカナ英語もわざわざ覚えなければならないという二重苦にあります。

さらに悪いことに、日本には外国人が少ないため、子供たちが英語を試す機会がほとんどありません。9年間勉強して「できる」と思っていたのに、初めてネイティブに話しかけた時に全く通じなかった時の絶望感を想像してみてください。

最前線の声（ALTの悲鳴）

ネイティブスピーカーといえば、皆さんも学校で週に1回くらい、ALT（外国語指導助手）の先生の授業を受けたことがあるかもしれません。日本にはALTを学校に派遣する巨大なシステムがあります。彼らは週に1〜2時間、子供たちに正しい発音やコミュニケーションを教えようと努力しています。 彼らの多くは、本当に良い仕事をしようと頑張っていると思います。しかし、Reddit（海外の掲示板）には、彼らの悲痛な叫びが溢れています。いくつか翻訳してみました：

• 「『What do you want?』というフレーズを教えている時です。アルファベットのカードを見せても子供たちは沈黙します。そして手元のプリントを見て、カタカナの『ワット・ドゥ・ユー・ウォント』を見つけた瞬間、全員で叫ぶのです。『ワット・ドゥ・ユー・ウ・オ・ン・ト！』 その瞬間、発音の授業は終わります。一度カタカナで読んでしまったら、彼らはもう二度と、語尾の柔らかな 'w' や 't' の音を聞くことはできないのです。」

• 「1時間半かけてフォニックス（発音のルール）を教えた後、日本人の先生が入ってきて、黒板の英単語の上にチョークでカタカナを書き始めました。『メモできるように』と。それはまるで、私が家を建てているそばから、誰かが基礎を掘り返しているような気分です。」

• 「一番辛いのは、全ての単語の最後につく無限の『U』です。『Pink』を教えても、クラス全員が**『ピンク（PINKU）！』**と叫びます。最後は『KU』じゃなくて硬い『K』の音だと説明しても、彼らは自分のノートに書いてある『ピンク』という文字を、私の声よりも信じているのです。カタカナは彼らのOS（基本ソフト）そのもので、私はそこに互換性のないソフトをインストールしようとしているようなものです。」

• 「5年生のクラスに、カナダに1年住んでいた子がいました。彼の英語は完璧でした。でも授業で教科書を読むとき、彼はわざと下手なカタカナ英語を使っていたのです。理由を聞いたら『カッコつけてると思われたくないから』と言っていました。このシステムは、見えない壁を乗り越えようとする子を罰するようなものです。」

(出典: r/teachinginjapan, r/JETProgram)

熱くなってしまいましたが

最後に、どうすれば直せるのか。解決策はシンプルだと思います。親愛なる日本の皆さん、もしこれを読んでいたらお願いしたいことがあります：

1. 英語の授業からカタカナを完全に排除すること。

2. 子供たちに、純粋な英語のメディア（映画や動画）を見せること。

3. あなたたちが雇っているネイティブ講師（ALT）をもっと信じて任せること。

重要度順です。教科書にカタカナを振るのは、私に言わせれば外国語における「非識字（文字が読めない状態）」を教えているのと同じです。ピアノの鍵盤に「1-2-3-4-5」と番号を書いて、音符も音色も教えずに、ただ番号通りに指を動かす練習をさせているようなものです。

第2点について――日本では映画もテレビもほとんどが吹き替えです。字幕でオリジナルの音を聞く機会がほとんどないのも問題だと思います。

近年、一部の学校ではこの問題に気づいて、カタカナを使わない授業を始めていると聞きます。でも、それが広まるにはあまりにも時間がかかりすぎるのではないかと心配しています。

最後のメッセージ 最後に、「ここは日本なんだから日本語を話せ（お前がチェコにいるならチェコ語を話せ）」という典型的な反論について触れておきます。 もしそう思うなら、おめでとうございます。しかし残念ながら、その考えはこの記事のポイントとは全く関係ありません。それは的外れです。 私はただ、日本がもっと英語上手になってほしいだけなのです。なぜなら、外国語を知ることは、世界への扉を開くことだからです。それは日本にとっても、素晴らしい利益になるはずだと私は信じています。

Engrish（おまけ）

さて、今日はテーマに合わせて、破壊力抜群の「日本の英語（Engrish）」を楽しんで終わりましょう。少なくとも、この言語の崩壊は「笑い」という価値を生み出しているからです。

Why Japanese People Can’t Speak English: The Invisible Wall Keeping Japan in Isolation

 Disclaimer: This article was translated from the original Czech version with the help of AI, but I have personally proofread and edited it to ensure it captures my actual voice.

Man, I’m on fire. Two articles back-to-back? That’s unheard of (and won't happen again for a while). Let's mix it up with something purely Japanese and super interesting.

The Hook 

A lot of people back in Czech-land are shocked when I mention that almost nobody in Japan can actually speak English. I take it as a given now since I’ve learned some Japanese, so I’m not totally lost and the lack of English doesn’t bother me as much—I can at least vaguely follow what’s going on. But this topic has been stuck in my head for a long time, and I have mixed feelings about it. It bugs me, it saddens me, and honestly, I think it’s a relatively simple fix that just... won’t happen in Japan. Let’s look at why, and how to fix it. The problem has a name: Katakana.

For those who don't know, Katakana is the alphabet Japanese people use for foreign words, onomatopoeia, and foreign names/places. The catch? The pronunciation is identical to Hiragana (used for native Japanese). Functionally, this means anything "converted" from a foreign language into Katakana is automatically dragged down into Japanese pronunciation.

Homework Horror 

The reason I finally decided to write this is that we recently visited some local friends. They asked me if I could help their daughter (about 5th grade) with her English homework and chat with her for a bit. I thought, "Sure, no problem, at least I’ll see how they teach English here." Well, I saw it, and I wasn’t happy. Japanese workbooks have English phrases, but right underneath them, everything is neatly written in Katakana. This leads to the kid ignoring the Latin script entirely, immediately butchering it into Katakana sounds, and effectively killing any chance of real comprehension or pronunciation.

I later found out it’s totally normal in Japanese classrooms to speak this "Katakana English" during English lessons. So when I tried to say something to the poor girl in actual English, she had no clue. I’m talking "What is your name" level stuff—nothing. They just learn how to write the word in Latin script for the test, map that "butchered" Katakana sound to it, and that’s it. I left that night in shock, realizing this isn't an outlier—it’s the standard.

Where did Katakana come from?

For a while, I was rocking a conspiracy theory that Katakana was invented on purpose to hinder integration into the Western world and keep "Japan for the Japanese." But then I did some reading. It was actually invented in the 9th century by Buddhist monks who were translating Chinese texts and needed quick shorthand notes. They took complex characters, simplified them into fewer strokes, and boom—Katakana.

The problem is that Katakana isn't designed for Japanese people to understand the world; it’s designed to help them understand it within a Japanese context. It’s a filter that turns an incomprehensible foreign word into a "digestible" Japanese form.

Phonetic Apocalypse

"What's the big deal? They just transcribe it into symbols they know," you might say. Well, the problem is that the pronunciation is TOTALLY Fucked.

Homonyms – One Sound to Rule Them All

Imagine a word in Katakana: "バス" (basu). Quick quiz—what does it mean?

a) bus

b) bath

c) bass (Guitar)

d) bass (The fish)

Answer: All of the above.

Or take "ライト" (raito): 

a) light

b) right

c) write

All correct. Not to mention when someone tries to tell you something is on planet Earth and proclaims: "It izu on assu."

Wasei-eigo (Japan-made English)

Then there are abbreviations. Japanese people love shortening long words. But when they apply this to English-turned-Katakana words, we get:

Potechi (ポテチ): Potato Chips

Sumaho (スマホ): Smartphone

Pasokon (パソコン): Personal Computer

Rimokon (リモコン): Remote Control

My presonal favourite: Konsento (コンセント): From "concentric plug," but it means power outlet. Good luck finding "consent" in a Japanese coffee shop.

Baikingu (バイキング): ...wait, viking?

This means "buffet." It comes from 1958 when the Imperial Hotel opened a "Smörgåsbord" style restaurant, but the word was unpronounceable, so they named it after the movie The Vikings. So if a Japanese person invites you to a "viking," you don't know if they want breakfast, a ride on a motorcycle or if they're planning to raid England.

The Mental Prison

I think once your brain gets used to "Smartphone" being "Sumaho," you lose the ability to hear the original sound. This is why my wife (who is easily in the top 5% of English-speaking Japanese people) still occasionally texts me that we’re having "flied fish" for dinner.

In 2023, the MEXT (Ministry of Education) tests found that 63% of junior high students scored ZERO on the speaking section. It’s not that they were silent; the digital system simply couldn't recognize their sounds as English because they were so deformed by Katakana. "McDonald's" becomes "Makudonarudo."

Another huge problem is, of course, the Japanese teachers of English (JTEs). I definitely don't mean to disrespect anyone, it's just that many of them went through the same system, so their own pronunciation is shaky at best by no fault of their own. They teach kids using Katakana because that's the only way they know how to teach. Then there's the classroom dynamic: if a kid tries to pronounce a word with proper English, the other kids often laugh at them for "showing off."

For context: in the 2023 EF English Proficiency Index, Japan ranked 87th out of 113 countries, landing in the "Low Proficiency" band. For comparison, the Czech Republic was 23rd, and I definitely don't think we are some English gods back home.

So now that we've explained it all, I’ll say it loud and clear:

Katakana in English classes is self-sabotage.

• Visually: Creates dependency. The kid sees Latin script as just decoration.

• Acoustically: Destroys the ability to hear differences in English pronunciation.

• Psychologically: Fixes English as a "dialect of Japanese," effectively isolating it.

And about the kids. They aren't stupid. On the contrary, I think Japanese kids are diligent and want to learn. They are just victims of a system rigged against them from the start. Unfortunately, this also means that if a Japanese kid wants to learn proper English, they basically have to learn this Katakana disaster on top of it, just so they don't look like an idiot in school.

The worst part is that since there aren't that many foreigners in Japan, these kids often have no one to practice with. I imagine it must be a crushing disappointment to study something for 9 years, think you know it, and then the first time you try to speak to a native speaker, you realize they simply cannot understand you.

Voices from the Front Line (ALT Reddit stories)

Speaking of native speakers, Japan actually has a massive system for importing them into schools. They are called "ALTs" (Assistant Language Teachers). The idea is that they come in for 1–2 hours a week to help the kids with proper pronunciation and actual communication—basically to serve as a "real life" example of the language. I’m pretty sure most of them are genuinely trying to do a good job, but despite their best efforts, the system often grinds them down. Just take a look at Reddit, which is absolutely full of threads where they go to vent their frustrations. Here are a few examples I collected:

• "I’m teaching the phrase 'What do you want?'. I point to the card with the English text. The kids are silent. Then they look down at their cheat sheets, spot the Katakana (ワット・ドゥ・ユー・ウォント), and scream in unison: WATTO DU JÚ UONTO! In that exact moment, the pronunciation lesson is dead on arrival. Once they read it in Katakana, they will never hear that soft 'w' or the 't' at the end ever again."

• "I spend an hour and a half trying to teach phonics. Then the Japanese teacher walks in, picks up a piece of chalk, and writes Katakana over the English words so the kids can 'take notes.' It’s like trying to build a house while someone else is actively digging out the foundations from under you."

• "The thing that destroys me is the endless 'U' at the end of every word. I teach the word 'Pink'. The whole class shouts 'PINKU!'. I try to explain it ends with a hard 'K', not 'KU', but they just look at their notes where it says ピンク (Pinku), and they trust that piece of paper more than my actual voice. Katakana is basically their operating system, and I’m trying to install incompatible software."

• "I had a kid in 5th grade who lived in Canada for a year. He spoke perfect English. But the moment he had to read something in class, he purposely used the worst Katakana-English imaginable. When I asked him why, he said he didn't want to look like a 'show-off'. The system basically punishes anyone who tries to jump over that invisible wall."

(r/teachinginjapan, r/JETProgram)

Okay, I’m ranting again

Let's wrap this up with how to fix it. Honestly, it’s pretty simple. So, dear Japan, if you are reading this, please:

• Remove Katakana from English lessons entirely.

• Encourage kids to consume media purely in English.

• Trust the native speakers and ALTs you are actually paying.

Sorted by importance. Using Katakana in English textbooks is, in my opinion, basically teaching illiteracy in a foreign language. It’s like learning to play the piano by just writing 1-2-3-4-5 on the keys and pressing them by the numbers, without ever knowing what a note or a tone actually is. Or better yet, it's like studying Japanese only using romaji.

Regarding point #2 – in Japan, you almost never encounter movies in the original language with subtitles. Everything is dubbed.

In recent years, some schools have started to realize this and are banning Katakana in English classes. I’m just afraid it’s too little, too late, and that any real improvement will take a painfully long time.

The Final Argument And finally, we have to address the classic argument: "You are in Japan, so speak Japanese." If you are a proponent of this argument, congratulations. You have absolutely missed the point, and I think you are an idiot.

Engrish Now, let’s enjoy a proper batch of Japanese English, because it fits the theme perfectly today. At least this destruction of language is good for something—comedy.

This one is honestly like a Harry Potter charm

Poetic for a language school

Proč japonci neumí anglicky, aneb neviditelná zeď, co drží Japonsko v izolaci.

Hele tyvole já jsem úplně on fire. Dva články takhle hned za sebou, to tady snad ještě nebylo (A dlouho nebude). Dáme si pro změnu zase nějakou takovou čistě japonskou věc a zajímavost.

Návnada

Hodně lidí z Čecholandu, se kterejma komunikuju, je překvapenejch, když přijde řeč na Japonsko a já zmíním, že tady téměř nikdo neumí pořádně anglicky. Já už to teď beru trochu jako samozřejmost, protože jsem se naučil trochu japonsky, a tak nejsem totálně ztracenej a ta absence angličtiny mi tolik nevadí, jelikož jsem schopnej aspoň okrajově sledovat o čem se zrovna mluví. Nicméně je to téma co mám v kebuli už dlouho, a mám kolem něj takový smíšený pocity. Docela mě to trápí a docela mě to mrzí a myslim si, že je to relativně jednoduchej fix, kterej se ale v Japonsku prostě jen tak nestane. Pojďme se podívat na to, proč to tak je a jak by se to dalo opravit. Ten problém má totiž svoje jméno - katakana.

My jsme si o japonskejch systémech psaní už povídali tady, tak jenom připomenu, že katakana je abeceda kterou Japonci používají pro cizí slova, citoslovce, názvy a jména cizích měst a lidí atd. Výslovností je ale úplně stejná jako hiragana, kterou používaj pro zápis veškerý Japonský výslovnosti. Funkčně to teda znamená, že cokoliv co se "převede" z cizího jazyka do katakany, tak se taky převede do Japonský výslovnosti.

Šok u domácího úkolu

Důvod proč jsem nad tímhle začal přemejšlet víc a rozhodl se sepsat tenhle článek je ten, že nedávno když jsme byli na návštěvě u místních kamarádů, poprosili mě jestli bych nepomohl jejich dceři co je cca v pátý třídě s domácím úkolem z angličtiny a trochu si s ní nepokecal. Říkam si: "Jasně, pohoda, aspoň se podíváš jak se v Japonsku učí angličtina". No, podíval jsem se teda, a co jsem viděl mě nepotěšilo. Japonský pracovní sešity totiž sice obsahujou anglický fráze věty a slovíčka, ale hned pod nima je všechno hezky napsaný katakanou. To samozřejmě vede k tomu, že japonský dítě tu latinku vůbec nečte, a rovnou všechno překomolí do katakany a totálně tím zabije jakýkoliv porozumění nebo výslovnost.

Následně jsem zjistil, že je úplně normální v japonskejch třídách touhle "katakanovou angličtinou" mluvit v hodinách angličtiny. Takže když jsem se já snažil chudince říct něco anglicky, tak mi prostě nerozuměla. A to myslim jako anglicky stylem "What is your name" - Nic. Prostě se naučí na test jak to slovíčko napsat v latince, k tomu slovíčku si přiřadí tu zkomolenu katakanovou výslovnost, a tím to končí.

Já jsem ten večer odcházel trochu v šoku, protože jsem si uvědomil, že tohle není ojedinělej případ, ale standard. Rozhodl jsem se teda trochu to téma prozkoumat a něco o něm napsat.

Kde se vzala, tu se vzala, katakana

Došlo to tak daleko, že jsem dobrou chvíli pracoval s konspirační teorií, že katakanu vynalezli naschvál, aby Japoncům znesnadnili integraci do západního světa a udrželi "Japonsko Japoncům". To ale jenom do tý doby, než jsem se začetl a zjistil, že katakanu vynalezli v 9. století buddhistický mniši, který překládali čínský texty, a potřebovali si dělat rychlý poznámky ke znakům. Prostě vzali ten složitej znak, zjednodušili ho na míň klikyháků a katakana byla na světě. Dlouhou dobu se pak dokonce katakana používala jako "abeceda pro muže" i pro oficiální texty, zatímco hiragana byla "abeceda pro ženy a poezii". 

Jelikož se ale katakana původně používala pro transkripci cizích znaků, stal se z ní takovej univerzál kterej se začal používat pro všechny cizí slova, kterejch se v průběhu historie do Japonska importovalo čím dál víc. Problém s tímhle ale je, že katakana není určená k tomu, aby Japonci porozuměli světu, ale spíš k tomu, aby ho pochopili v Japonským kontextu - je to takovej filtr, kterej převede znak nebo slovo kterýmu Japonci nerozuměj, do stravitelný formy.

Fonetická apokalypsa

"Co je za problém, vole? Tak si to prostě přepisujou do znaků kterejm rozuměj. Angličtina má přece taky fonetickej zápis, tak to co je?" Říkáte si možná. 

No problém je ten, že ta výslovnost je úplně ZKURVENÁ.

Homonyma - Jeden zvuk tu vládne všem, jeden jim všem káže

Představte si slovíčko v katakaně zapsané jako "バス", což se přečte jako "basu".

A teď kvíz - co to slovíčko znamená?

a) bus

b) bath

c) bass (Kytara)

d) bass (Okoun)

Správně, všechno dohromady.

A co třeba takový jednoduchý "ライト" (raito)?

a) light

b) right

c) write

Opět jsou správně všechny odpovědi. Ani nezmiňuju případ, kdy vám někdo chce říct, že je něco na planetě Zemi a prohlásí "It izu on assu".

Wasei-eigo

No a abychom dokončili celý kolečko zkomolenin, musíme si pohovořit taky o zkratkách. Japonci milujou zkracování dlouhejch slov který je pruda vyslovovat. Z automatu na nápoje, kterej se normálně vysloví jako "Jidouhanbaiki" se teda stane "Jihanki" a tak podobně. Problém ale je, když tohle stejný zkracování začnou aplikovat na slova, který předtim přetransformovali z angličtiny do katakany.

Potechi (ポテチ): Potato Chips

Sumaho (スマホ): Smartphone

Pasokon (パソコン): Personal Computer

Rimokon (リモコン): Remote Control

A můj absolutní favorit: Konsento (コンセント): Z anglického "concentric plug", ale znamená to zásuvka. To abyste se příště nedivili, až vám japonec sdělí, že hledá konsent.

Vznikají tak vlastně úplně nový slova, který Angličan nebude chápat ani kdyby perfektně rozuměl týhle zkomolený výslovnosti. Vezměte si třeba takový slovo "Viking" (バイキング, baikingu), v japonštině to znamená "bufet" nebo "švédské stoly". Vzniklo to v roce 1958, kdy hotel Imperial v Tokiu otevřel první restauraci tohoto typu a inspiroval se filmem "The Vikings" s Kirkem Douglasem, protože slovo "Smörgåsbord" bylo pro Japonce nevyslovitelný. Takže když vás Japonec pozve na "baikingu", nikdy nevíte jestli se chce projet na motorce, je čas snídaně, nebo chce napadnout Anglii.

Mentální vězení

Bohužel si myslím, že jakmile si mozek jednou zvykne na to, že "smartphone" je "sumaho", tak totálně ztratí schopnost slyšet a vnímat to znění v originále. Je to podle mě taky důvod proč mi moje žena (která umí anglicky podle mě tak v top 5% Japonců) dodneška občas napíše, že budeme mít k večeři "flied fish". Bohužel to má dost reálný dopady, který si uvědomíte hned jak se vykolébáte z letadla na japonským letišti.

Při oficiálním testování MEXT (ministerstvo školství, kultury, sportu, vědy a technologií) v roce 2023 zjistili, že 63% Japonců v junior high school (cca 15 let), nezodpovědělo v sekci "Speaking" správně ani jednu otázku, a úspěšnost byla pouze 12%. Důvodem těch nul nebylo to, že by ty děti mlčely. Prostě výslovnost byla tak zdeformovaná katakanou, že to ten digitální systém nedokázal vyhodnotit jako anglický slovíčko. Mozek prostě tu větu z latinky přeloží tímhle "katakana filtrem", a výsledek je že z "McDonald" se stane "Makudonarudo".

Další problém jsou samozřejmě japonští učitelé angličtiny, kteří mnohdy prošli tím stejným systémem, a tak sami pořádně neumí anglickou výslovnost. Učí teda děti pomocí katakany, protože je to jinak učit neumí. No a pak je tu taky situace, kdy se dítě ve třídě snaží vyslovit to slovo správnou angličtinou, a ostatní děti se mu smějou, že se předvádí.

Pro zajímavost: v mezinárodním testu EF English Proficiency Index z roku 2023 se Japonsko umístilo na 87. místě ze 113 zemí, tedy v pásmu "Low Proficiency". Pro srovnání - Česko bylo 23., a to si rozhodně nemyslím, že bysme na tom s angličtinou u nás byli bůhvíjak.

Takže teď jsme si to hezky všechno vysvětlili, a já to napíšu hezky z plna hrdla:

Katakana v hodinách angličtiny je sabotáž.

Vizuálně: Vytváří závislost. Dítě latinku vnímá jenom jako dekoraci.

Akusticky: Ničí schopnost slyšet rozdíly v anglický výslovnosti.

Psychologicky: Fixuje angličtinu jako "dialekt japonštiny", a tím jí v podstatě izoluje.

A teď k těm dětem. Ty děti samozřejmě nejsou hloupý. Naopak si myslím, že japonský děti jsou dost pilný a chtějí se to naučit, jen se bohužel stávají obětí systému kterej je od mala totálně proti nim. Bohužel to taky znamená, že pokud se japonský dítě chce naučit správně anglicky, musí se k tomu v podstatě naučit i tuhle pohromu jenom proto, aby ve škole nebylo za dementa.

No a úplně nejhorší na tom je, že jelikož v Japonsku není zas tolik cizinců, tak ty děti mnohdy nemají na kom si tu angličtinu zkoušet. Podle mě musí bejt pak zákonitě hrozný zklamání, když se třeba 9 let něco učíš, myslíš si, že to umíš, a pak se poprvý pokusíš promluvit na rodilýho mluvčího a zjistíš, že ti prostě nerozumí.

Hlasy z první linie

No a když už jsme u těch rodilejch mluvčích, možná jste taky na škole nějakýho měli na jednu hodinu angličtiny týdně. U nás na škole se jich během let vystřídalo hned několik, a samozřejmě jsou i v Japonsku. Tady se jim říká "ALT" (Assistant Language Teacher) a ten systém funguje podobně jako u nás. Mají s dětma 1-2 hodiny angličtiny týdně, a snaží se jim pomoct se správnou výslovností a komunikací. A jsem si téměř jistej, že většina z nich se snaží tu práci dělat dobře, ale i přesto je reddit plnej článků, kam si chodí ulevit. Pár jsem jich pro vás přeložil:

„Učím děti frázi 'What do you want?'. Ukazuji na kartičku s latinkou. Děti mlčí. Pak se podívají do svých pomocných materiálů, uvidí katakanu (ワット・ドゥ・ユー・ウォント) a sborově zařvou: WATTO DU JÚ UONTO! V tu chvíli je lekce výslovnosti mrtvá. Jakmile to jednou přečtou katakanou, už nikdy neuslyší ten jemný zvuk 'w' nebo 't' na konci.“

______________________________________________________________________

„Snažím se hodinu a půl učit děti fonetiku a metodu Phonics. Pak přijde japonský učitel, vezme křídu a nad anglická slovíčka napíše katakanu, aby si děti mohly 'udělat poznámky'. Je to jako snažit se stavět dům, zatímco vám někdo jiný podkopává základy.“

______________________________________________________________________

"Nejvíc mě ničí to nekonečné 'U' na konci každého slova. Učím je slovo 'Pink'. Celá třída sborově zařve 'PINKU!'. Snažím se jim vysvětlit, že to končí na tvrdé 'K', ne na 'KU', ale oni se podívají do svých poznámek, kde mají katakanou napsáno ピンク, a prostě věří tomu papíru víc než mým slovům. Katakana je v podstatě jejich operační systém a já se snažím nainstalovat nekompatibilní software."

______________________________________________________________________

"Měl jsem v páté třídě kluka, co byl rok v Kanadě. Mluvil skvěle. Ale jakmile měl ve třídě něco přečíst, záměrně používal tu nejhorší katakana-angličtinu, co mohl. Když jsem se ho ptal proč, řekl, že nechce vypadat jako 'předváděč'. Ten systém v podstatě trestá každého, kdo by tu neviditelnou zeď chtěl přeskočit."

______________________________________________________________________

(r/teachinginjapan, r/JETProgram)

To jsem se zas rozohnil

Závěrem si pojďme říct, jak to opravit. Je to fakt docela jednoduchý. Takže milí Japonci, jestli to čtete, tak prosím:

1) Odstraňte úplně katakanu z hodin angličtiny.

2) Veďte děti ke konzumaci nějakýho média čistě v angličtině.

3) Věřte víc rodilejm mluvčím a ALTs který na těch školách platíte.

Seřazeno podle důležitosti. Katakana v učebnicích angličtiny je podle mě v podstatě učení negramotnosti v cizím jazyce. Je to asi jako byste se učili hrát na klavír, a jenom vám na klávesy napsali 1-2-3-4-5 a vy to mačkali podle čísel bez toho, abyste věděli co je nota nebo tón.

K bodu 2 - v Japonsku se téměř nesetkáte s filmama v originále s titulkama. Všechno je předabovaný.

V posledních letech ale některý školy začínají tyhle pravidla trochu vnímat a někde se katakana v hodinách angličtiny nepoužívá. Jen se trochu bojím, že je to moc málo a moc pozdě, a že to zlepšení zabere fakt dlouho.

No a na úplnej závěr musí ještě samozřejmě zaznít argument "Jsi v Čechách, tak mluv česky" (Nebo v Japonsku japonsky). Pokud jsi zastáncem tohohle argumentu, tak ti gratuluju. Absolutně jsi nepochopil pointu a myslím si, že jsi blbec.

engrish

Pojďme si dát pořádnou várku japonský angličtiny, protože dneska je to tématický. Aspoň k něčemu je ta destrukce dobrá.

Tohle zní jak zaklínadlo z Harryho Pottera

Sorry ale u jazykový školy mi to přišlo až poetický

Haiku

Znaky na papír

bus se vanou stane

jazyk je uzel

Mám rád japonský animáky?

Čau ahoj bráško. 

Rok se s rokem sešel a mě napadlo, že bych mohl přispět tadynatenhlecten blogísek, ať se to tu netváří jako úplně mrtvý. No a když jsem se v patnácti rozhodoval co dál dělat, dal jsem si Jihlavanku a řekl si, že by mohl bejt dobrej moment napsat něco o krásách Japonskejch animáků. Nejsem žádnej upocenej extrémní fanda tohohle odvětví, ale na druhou stranu je to něco co mě provází od mala, kdy jsem jako hodinky o víkendech vstával v 6 ráno a ucpával dveře do ložnice rodičů peřinou. To aby se nevzbudili a já mohl nerušeně koukat na Pokémony a Digimony, neboli "Ty uřvaný příšerky co spolu bojujou", jak jim říkala moje máti.

Od těch dob jsem příležitostně sledoval ledacos, něco i docela zarytě - a tak vám můžu s velkou slávou představit seznam anime který mě v průběhu let nějakým způsobem oslovilo nebo možná i formovalo. Ať už jste, nebo nejste fanda uřvanejch příšerek, můžete si počíst a uvidíte, jestli vás něco z toho třeba zaujme. Většinu z těchhle věcí najdete na různejch streamovacích platformách (V ČR je asi nejlepší volba Netflix), a něco jen tak nenajdete. Já vás rozhodně nebudu nabádat k tomu abyste volili piráty, ale myslím si, že kdo hledá, najde.

Anime rozhodně v Japonsku není synonymem s něčím co je určený primárně dětem, a tak se v tomhle seznamu setkáš i s dost dospěláckejma tématama.

Nemá to žádný pevný pořadí jakoby jo? Není to SUPER ULTRA TOP TEN LEGENDARY ANIME seznam. Jsou to prostě Japonský animáky co mám rád. Jestli ti přijde, že jsem něco vynechal, tak mi klidně napiš.

Sousou no Frieren

CSFD

Frieren je asi nejaktuálnější věc na tomhle seznamu. V době psaní příspěvku zrovna začala vycházet druhá série, a pro mě je to takovej závan čerstvýho vzduchu na poli animáků, který během let dostaly zásah ekvivalentem toho, čemu se u filmů říká "Marvelizace". Tam, kde je všechno hrozně akční, barevný, rádoby vtipný, krvavý a přehaný, tam je Frieren naopak takový příjemný pomalý fantasy vyprávění. Má to taky svůj důvod. Je to o elfce která nestárne, a tak má trochu jinej pojem o čase než lidi který potkává. Celej příběh tak vlastně začíná na konci, kdy parta hrdinů porazila krále démonů, osvobodila království, a lidští společníci začínají pomalu umírat stářím.

Kvalita animace je super, a obzvlášť musím vyzdvihnout soundtrack, kterej se u tohohle fakt hodně poved.

EDIT: Druhá sezóna je zatím totální zadek.

Studio Ghibli

Hele já vím, já vím. Kdo někdy slyšel o anime tak ví, co je studio Ghibli. Ale podle mě se žádnej takovejhle seznam neobejde bez zmínky o tomhle "Japonským Disney" studiu. K dnešnímu dni mají na kontě přes 20 filmů, a naprostá většina z nich stojí za to vidět. Mně se na filmech od Ghibliho líbí, že to jsou takový neklasický pohádky. Není to vyloženě "Dobro proti zlu", ale motivace těch "zápornejch" postav se dají pochopit. 

Jsou to většinou takový hezký vyprávění, který možná na první dobrou nedávají moc smysl a občas postrádají pevnou logiku, ale mají svoje kouzlo. V Japonsku asi neexistuje člověk co by neznal studio Ghibli, a tak je to i docela dobrý téma k udržení konverzace který jsem párkrát použil. Stačí se zeptat "Kterej film od Ghibliho je tvůj nejoblíbenější" a některý lidi to dokáže rozjet na hodinu.

Takže za mě:

- PonPoko

- Princess Mononoke

- Naushica from the valley of the wind

...Jsem takovej ekologicky založenej no. Hodně z těch filmů je trochu ekologická agitka, ale tyhle tři asi nejvíc.

Neon Genesis Evangelion

CSFD

Já evangelion žeru. V japonsku je to taky extrémně populární anime, který má právem status legendy. A to ať už z dobrejch, nebo ne tak dobrejch důvodů. Je to post-apo sci-fi který se odehrává na zemi po katastrofě nazvaný "Second Impact" která vyhladila většinu lidstva, a ještě ke všemu na ty zbytky lidstva co přežívají útočí podivný stvoření kterým se říká "Andělé", a lidi s nima musej bojovat s pomocí gigantickejch robotů. Prostě ne vaše ideální pondělí.

Ten popis zjednodušuju zcela záměrně, jelikož jinak bych tenhle příspěvek psal pořád dál a nikdy ho asi nedopsal. Evangelion se překvapivě nesoustředí primárně na akci (I když i tý je tam dost), ale je to i takový filozofování psychologování a různejch věcí rozebírání. Kdo mě zná, tak ví že přesně na takovýhle podivnosti mě ve filmech a seriálech hodně užije. V Japonsku po vydání dost změnil pohled na to jak se přistupuje k animaci a položil základy mecha anime a moe kultury.

S tím jak se na Evangelion koukat je to složitý, jelikož se ho tvůrce rozhodl v roce 2009 "předělat" a rozjel novou sérii filmů, která byla přijatá trochu rozpačitě. Já doporučuju jít chronologicky, tedy:

- Originální seriál

- End of Evangelion

- Nový filmy

Poslední dva díly originálního seriálu jsou extrémně podivný, a je to z toho důvodu, že studiu došly peníze. V posledních dvou dílech jsou teda jen spíš nehybný postavičky a nějakej dabing přes ně, a má to bejt jakoby sonda do duše hlavního hrdiny. Oni teda teď vznešeně tvrdí že to "tvorbu neovlivnilo" a že to takhle mělo bejt vždycky, ale já jim to nežeru. Nežeru jim to už proto, že když se z toho seriálu stal totální hit, tak natočili film "End of Evangelion" kde to má konečně pořádný grády.

No a ještě k těm novejm filmům. V japonsku nebyly přijatý moc dobře, ale mně se líbily. Ono je k tomu několik důvodů. V japonsku umí být fanoušci kolem anime (a vůbec jakýhokoliv kulturního fenoménu) dost brutální a nekompromisní, a hlavně totálně zažraný do toho díla. Taky moc rádi vyžadujou, aby se v jejich oblíbenym dílku stalo to co chtějí, případně aby tam bylo co nejvíc prsou a tak dále. A když se to neděje, tak uměj bejt dost neúprosný. No, a režisér to moc dobře věděl, a v posledním filmu dal dost jasně najevo, že tohle je konec Evangelionu, žádnej další nebude, a pokud s tím máš problém tak bys měl vyrůst a smířit se s tim. (A taky jim teda ukázal takový trochu fak jů). Já jsem vyrostlej a smířenej, takže s tim problém nemám, a mám rád Evangelion za to co je. Každejch pár let se na něj s chutí podívám znova, a zatím mě to vždycky bavilo.

Mahou Shoujo Madoka Magika

CSFD

Pokud neznáš Madoku ale víš, co je Mahou Shoujo, tak ses teď možná trochu zarazil. Neboj se, vysvětlím.

Mahou Shoujo je žánr anime, kterej je v japonsku cílenej na malý holčičky (Nejznámější příklad je asi Sailor Moon), a má docela pevně daný pravidla. Holčičky spolupracujou v týmu, vždycky se nějakým kouzlem nebo artefaktem kterej maj přeměněj na silnější, a jdou porazit nějakýho zloducha. No a většinou maj taky nějaký kouzelný zvířátko, který umí mluvit a pomáhá jim.

Madoka Magika splňuje všechno tohle, akorát to celý staví totálně na hlavu, a rozhodně bych nedoporučoval to pouštět malejm holčičkám. První dva tři díly je to hrozně růžový a roztomilý, až jsem si říkal "Co to sakra sleduju". Pak došlo na první ukousnutou hlavu, a následoval zvrat za zvratem který jsem si neskutečně užíval. Jediný, co mě trochu zklamalo byl konec, ale to nechám na vaše posouzení.

Jinak tenhle seriál taky přetransformovali do tří filmů, kdy první dva jsou rekapitulace seriálu, a následuje třetí s novým dějem. Podle mě je v pohodě jít rovnou do filmů a seriál vynechat, o nic super důležitýho člověk nepřijde.

U Madoky bych zase rád vyzdvihnul tu suprovou dadaistickou animaci pokaždý, když vlezou do labyrintu.

5 Centimeters per second

Musím sem dotlačit i nějakou slaďárnu, a tou budiž Makoto Shinkai. V Japonsku je to teď hodně skloňovaný jméno kvůli filmům jako "Your Name" nebo "Suzume", ale můj nejoblíbenější je jeho starší "5 Centimeters per second". Tohle byl první film se kterým jsem se od něj setkal, a to jen proto, že MrSuicideSheep udělal super video k songu, kterej mám fakt rád. Bohužel zmizelo z Youtube, ale v linku je reupload.

No, co dodat, když už romanťárna, tak s hořkosladkým koncem, a tohle uhodilo hřebíček na hlavičku. Na svojí dobu byla animace naprosto úžasná (A podle mě dodneška je vzhledem k tomu, že prej celej ten film udělal sám na MacBooku).

Shinsekai Yori

CSFD

No a nakonec něco míň známýho, ale pro mě téměř nepřekonatelnýho. Shinsekai Yori v názvu, který se přeloží jako "Z nového světa" odkazuje na Dvořáka. Dvořák tam taky několikrát zazní, a je to podle mě jeden z nejlepších japonskejch animáků a důvod proč jsem se vůbec rozhodnul naučit japonsky, abych si mohl přečíst knižní originál (Neptejte se pls jak jsem daleko).

Jedná se zase o post-apo, ale tentokrát tu nefigurujou žádný roboti. Někdy okolo naší doby se v malým procentu populace objevila schopnost telekineze a ovládání předmětů pomocí mysli. Následuje válka lidí, kteří tuhle schopnost mají proti lidem, kteří jí nemají, a my jsme vrženi do příběhu o X generací později. Sledujeme příběh party dětí, které vyrůstají ve skoro až moc idylické vesničce uživatelů telekineze, a postupně odkrýváme příběh o tom, jak jsme sem dospěli a co se vlastně stalo.

Řekněme si to na rovinu, animace není úplně top, a občas je to až úmorně pomalý (Mohlo by to mít tak o 3 díly míň). Nicméně když nějakej zvrat přijde, tak přijde opravdu hodně. Mě mrzí jenom to, že už jsem to viděl, a tak vím co se stane a nemůžu se na to znova podívat poprvý.

DoroHeDoro

CSFD

Tam, kde Frieren byla takový klidný pomalý vyprávění, tam je DoroHeDoro totální našlapaná ujetina která se nezastaví celejch 12 epizod ani na vteřinu. Je to takovej Mad Max meets Kill Bill meets Constantine, a je to totální nářez u kterýho jsem byl schopnej přemejšlet jenom o tom, co za substance do sebe tvůrci vpravili než tohle začali vymejšlet. Naštěstí bude brzo druhá série, takže si Kajmana užiju ještě dosyta.

Jo, Kajman, to je týpek co žije v místě kterýmu se říká "Díra". Bohužel ztratil paměť potom co na něj čaroděj uvalil kletbu kvůli který má hlavu krokodýla. Tak se se svojí kamarádkou Nikaido snaží zjistit kdo to byl, aby ho mohl zabít a kletbu zrušit. Prostě našlapaná jízda, jestli máš rád akci, humor a minimum příběhu, tak tomu dej šanci.

Honorable mentions:

Attack on Titan

Demon Slayer (Spíš pro tu totálně over the top vymakanou animaci, než co jinýho. Taky aby tu byl aspoň jeden Shounen)

Ghost in the shell (Tímhle dílkem se inspiroval Matrix)

Paprika (A tímhle zase Inception)

Perfect Blue (Dobrej film co ilustruje ty fanoušky který jsem popisoval u Evangelionu)

In this corner of the world (Příběh z Hiroshimy během druhý světový)

Koi Kaze (Další, hodně netradiční romanťárna na téma zakázaná láska, začnete koukat s odporem, skončíte možná s podivným pochopením)

No a to je včekno. Měj se heski. Když se vám tohle bude líbit, tak to můžu příště rozvinout do nějakýho povídání o tom, jak velkej fenomén v Japonsku vlastně anime je, jak fungujou různý spolupráce a nějakou zajímavou historii.